Výstava výtvarného oboru ZUŠ Mendlovo nám. 1/3,4 a Ježkova 9, Brno je každoročně krásnou slavností předvedení výtvarných prací našich žáků a studentů. Zajímavé až tajuplné gotické sklepení v Domě u Tří knížat v Brně na ul. Jánská 12 skýtá velmi vhodný prostor pro vnímání artefaktů, jejich barev, tvarů, rozličnosti provedení výtvarných technik umělecké tvorby. Vernisáž ve středu 10. září 2025 v podvečer neohrozilo ani deštivé počasí, výstava byla hojně navštívená a obdiv k výborné práci mladých výtvarníků byl značný, radostný a jejich tvorba skutečně inspirující. Navštívit výstavu jsme mohli v dalších dnech odpoledne a v podvečer až do sobotního večera.
Vynikající pedagogické vedení svých žáků a studentů Mgr. Kateřinou Kuklíkovou a Ing. Alenou Polachovou docenil každý z návštěvníků, včetně jejich odborného výkladu o výtvarných záměrech. Žáci se svými blízkými obcházeli výtvarné prostory a živě vysvětlovali co vyjadřuje ten který obraz, či keramika, leporelo, kresba a další výrobky. Příjemným obohacením umělecké atmosféry výstavy přispěla hrou na violoncello paní Šárka Mitevová.
Nahlédněte do naší fotogalerie. Výstavní prostor sklepení má 3 větší sály, v prvním a druhém sále byly vystaveny artefakty z výtvarného ateliéru Ing. Polachové, ve třetím tvorba ateliéru Mgr. Kuklíkové.
Fotografoval pan Miloš Strnad.
Výtvarné záměry našich ateliérů:
Pedagog Ing. Alena Polachová
Od obyčejných věcí až do nebe
Hlavním tématem prací v prvním výstavním prostoru bylo Nebe zpracované různými technikami /kresba, akvarel, pastel, suché plstění a malba glazurami na keramické kachle/.
Pedagog Mgr. Kateřina Kuklíková
Sáček, pytlík, taška – Co se skrývá za obyčejným obalem?
Výstava žáků ZUŠ na téma “Sáček, pytlík, taška” měla za cíl ukázat, že i ty nejprostší předměty mohou nést bohaté významy. To, co běžně míjíme bez povšimnutí, umí vyprávět o konzumu, ekologii, paměti i každodenním životě.
Sáček a taška jsou většinou jen praktickými obaly – dočasnými, levnými, často jednorázovými. Výstava ukázala, že dokážou vyprávět o době, ve které vznikly, o společnosti, která je používá, i o jednotlivcích, kteří je nosí v ruce. Plastový pytlík z obchodního domu z devadesátých let v sobě nese kus historie, látková taška může být znakem ekologického postoje, papírový sáček zase připomínkou určité estetiky.
Výstavu obohatilo i pojetí sáčku jako výtvarného materiálu. Děti pracovaly s průhledností plastu, s nápisy a logy, s texturou či s možností transformace běžného obalu v objekt. Diváci se mohli setkat s instalacemi, které sáček povýšily na estetický prvek, ale i s hravými experimenty ukazujícími, že to, co obvykle končí v odpadu, může dostat nový život.
Celé pojetí výstavy mělo vyzývat k zamyšlení nad naším spotřebním chováním. Sáček a taška se staly metaforou konzumu – věcí, které se hromadí, mizí a zanechávají po sobě stopy.
