Na konci školního roku se studentky 1. ročníku SPGŠ vydaly v rámci výtvarné výchovy do parku Lužánky, kde vznikl mezioborový projekt propojující výtvarné umění, psychologii i dramatickou výchovu.

Tématem byla maska – výtvarný objekt i symbol identity. Studentky se inspirovaly myšlenkou persony od Carla Gustava Junga – tváře, kterou ukazujeme světu, zatímco jiné části sebe si chráníme. Vznikly tak osobité masky vyjadřující různé polohy já a vztahu k okolí.

Ve druhé fázi projektu byly masky instalovány přímo do krajiny – mezi stromy, do trávy, na větve. Tím se výtvarná výchova proměnila v land-artový zásah, který vedl ke vnímání prostoru jako aktivního výtvarného média. Po skončení byly masky odinstalovány a pokračují k dalšímu pedagogickému zpracování.

Tento projekt byl ukázkou mezipředmětových vazeb ve výuce výtvarné výchovy – kde se výtvarné médium přirozeně propojuje s prvky psychologie, dramatické výchovy i environmentální výchovy. Park Lužánky se na chvíli stal otevřenou učebnou, prostorem pro sebereflexi, experiment a hledání nového pohledu na sebe sama i své okolí.